Píšu věci do kalendáře až potom, co se stanou.
MOJE RÁNO Ráno přesně v ten moment, když zazní ta otravná melodie, která každý den ničí moje sny, se nějaký brouk rozhodl, že půjde na procházku. Tak jsem si řekla, že půjdu s ním. Dobře...to jsem neudělala. Jako každý den jsem nudně a obyčejně vstala oblíkla se do toho co jsem našla ve skříni a šla si pro pití a svačinu, kterou jsem dala do aktovky. Pak jsem se šla najíst, už ani nevím co ten den bylo k snídani, prostě jsem to snědla a šla si vyčistit zuby. K dyž jsem t ak přejížděla kartáčkem po zubech, tak mě napadlo, že bych si mohla na ten kartáček vymáčknout trochu pasty. Sotva jsem si dočistila zuby a opláchla kartáček, už na mě máma volala at se jdu obout. Rychle jsem si obula boty, ale s bundou to bylo horší. Nevěděla jsem jakou bundu si vzít, nevěděla jsem, jestli bude zima nebo teplo, tak jsem si vzala větrovku.V tu chvíli zazvonil zvonek jde se do školy rána je konec.